MVS::Fun()
<< 1st page Links Monitoring Fun Log In


Výroky

Želám ti, aby bol nový rok krajší, ako bude. (Stano Radič)

Slovenská republika je postavená na nenávisti ku všetkým, ktorí majú viac ako my. Právo závidieť a byť predmetom závisti je základným právom každého občana.
(návrh na doplnenie Ústavy Slovenskej republiky, Rado Ondřejíček)

Život má aj tienisté webové stránky.

Peniaze nie sú všetko. Ešte sú tu akcie a cenné papiere.

Každý nový sociálne odkázaný je posilou pri budovaní silného sociálneho štátu. (Shooty)

First they came...
"First they came for the Communists, and I didn’t speak up, because I wasn’t a Communist.
Then they came for the Jews, and I didn’t speak up, because I wasn’t a Jew.
Then they came for the Catholics, and I didn’t speak up, because I was a Protestant.
Then they came for me, and by that time there was no one left to speak up for me."
(Martin Niemöller)

Cesta do pekla je dláždená dobrými úmyslami.

Rozhodnutie súdu je nadľahčované silou, ktorá sa rovná postaveniu obžalovaného, do trestného činu namočeného. (Boris Farkaš)

Ľudia, tu je taký bordel, že sa človeku ani nechce veriť, že tu už revolúcia bola. (Marián Leško)

Jaromir Nohavica o skladbe "Ladovska zima":
Myslite ze se mne nejake radio zeptalo, jesli to muzou hrat?
Kdepak. Jediny kto se ozval - ochranny svaz autorsky.
Ze bych mel zaplatit za to, ze jsem to vydal.
Ze oni potom zpatky tomu autorovi - tedy mne - zaplati.
A 10% si nechaji rezii. Tak jsem rikal - nebude lepsi
kdyz vam rovnou poslu jen tech 10% ? Za to ze jsem to napsal?


Štvorec ponorený do alkoholu ani Boh nevytlačí na preponu pravouhlého trojuholníka.

Človek ponorený do alkoholu je z krčmy vytlačovaný silou, ktorá sa rovná súčtu jeho účtov, čo má zaplatiť.

Príklad: Janči má dva cukríky. Anča mu dá dva cukríky. Koľko má Janči cukríkov? Výpočet: 2 + 2 = 2. Prečo? Lebo Anča mu (vzhľadom na implicitnosť slobodného trhu) dala jej cukríky na výmenu za Jančiho cukríky.

Surveillance and lost of freedom go hand in hand.

Totalita ma rozne tvare, od cervenej po modru...

Linky

Ficova inspiracia
http://www.youtube.com/watch?v=4QRm0ByyupI

Hlášky slovenských komentátorov
Didier drogba pri svojich pádoch porušuje zákony gravidity.
Krásna Torresova akcia, no k jej zakončeniu chýbalo iba zakončenie.
Hráč, ktorý obdržal žltú kartu môže použit už len limitovaný počet defenzívnych techník.
Faul! A možno z toho bude aj žltá karta! Presne tak, Jorge Larrionda ho ukazuje... ju ukazuje.
Naši majú snahu, ale nemajú puk. Áááá, už ho majú... Brankár Dzurilla ho vyťahuje zo siete...
Christian Horner zvyšuje intenzitu natriasania všelijakými údmi svojho tela.
Mal som puk už skoro pod kontrolou a vtedy sa mi postavil.
Narazil Vaica na mantinel.
Na ľade máme Vaica s krídlami.
Štrbák sa snažil vysunúť Vaica.
Puk zastavila až kovová konštrukcia z umelej hmoty.
A vedieme dvojgólovým rozdielom 4:1.
http://necyklopedia.wikia.com/wiki/Hlášky_slovenských_komentátorov


Denník systémového administrátora

PONDELOK

9:05
Príchod do práce. Káva, čítanie novín.
9:20
Volala učtáreň, vraj sa nemôžu pripojiť k serveru Accounting. Siahol som po
notese a poskytol im štandardnú odpoveď č.112:"Hmm, ale mne to funguje.".
Blekotal som ešte chvíľu a potom som im poradil, aby skúsili rebootovať
a prilogovať sa znovu. Medzitým som z UPŠ-ky odpojil kávovar (kafe už aj
tak dochádzalo) a pripojil späť kábel od servera Accounting. Z učtárne volali
za chvíľu znovu a vraveli, že je všetko v poriadku. Predsa len, niet nad
spokojného užívateľa.
10:20
Tá krava z marketingu sa sťažovala, že jej nefunguje modem. Zamumlal som,
že jej dám nášho špecialistu na komunikácie, a prepojil som hovor
do údržbárskeho kamrlíku. Tá moderná kancelárska technika dokáže skutočne
ušetriť veľa práce!
10:50
Zastavil sa u mňa šéf; množia sa vraj sťažnosti na kvalitu užívateľskej
podpory. Spýtal som sa, kto sa sťažuje - samozrejme, marketing. Šéf povedal,
že to bude riešiť, oznámil, že zbytok dňa tu už nebude, a odišiel hrať squash.
11:05
Ten pondelok ma vždy zmáha. Zapísal som do knihy "Odchod za účelom nákupu diskiet"
a vypadol som do mesta.
16:20
Príchod z "nákupu diskiet". Pozrel som sa na záznamník, bol prázdny. Asi to bolo
tým, že som zabudol zapojiť telefón. Napravil som to a doplnil záznamy v denníku.
16:25
Odchod.

UTOROK

9:10
Zase sa u mňa zastavil šéf a znovu chcel preberať sťažnosti tej kravy
z marketingu. Ukázal som mu nový screensaver Hot Amanda, ktorý som minulý
týždeň stiahol z Internetu. Šéfovi sa moc páčil - chcel po mne kópiu. Dal
som mu disketu a spýtal som sa ho, ako sa budú tie sťažnosti riešiť, odpovedal,
že bude asi nutné prijať ďalšieho pracovníka, pretože ja už sám na všetko
nestačím.
9:50
Dorazil som do ôsmej úrovne DOOMa.
10:25
Volal odborný poradca výrobného námestka. Chcel vedieť, ako sa maľuje v Exceli
graf. Povedal som mu, že na tak špeciálne úlohy máme odborného poradcu,
a prepojil som hovor do kamrlíku údržbárov. Ešteže máme tie moderné telefóny!
11:00
Prišiel údržbár. Hovoril, že mu stále volajú nejakí ľudia a pýtajú sa
na podivné veci. Povedal som mu, že ho zaškolím, keď za mňa hodinku
posedí pri telefóne. Súhlasil.
11:05
Odchod na obed.
14:00
Návrat z obedu. Údržbár poctivo sedel pri telefóne. Hovoril, že stále zvonil
telefón, a preto všetky volania presmeroval do kantíny. Ten chlap je fakt dobrý!
14:10
Začal som údržbára (volá sa Fanda) učiť DOOM. Bol učenlivý, a už za pár hodín
ma dokázal odbachnúť. Začal som tušiť, že tento chlapík má pred sebou budúcnosť.
16:00
Fandovi končila smena, tak sme skončili i školenie o DOOMe. Mne ostala ešte
hodina. Rozmýšľal som, čo mám robiť, a spomenul som si na server Accounting
zo včerajška. Skúsil som teda niekoľkokrát za sebou stlačiť hlavný vypínač,
aby som si overil, či funguje. Vypínač fungoval bez problému; horšie to bolo
s UPŠ-kou a sa serverom.
16:30
Odchod.

STREDA

8:30
Šéf dodržal slovo a priviedol nového človeka na technickou podporu. Nejaký Milan.
Ukázal som mu teda miestnosť so servermi switch a posadil som mu na stôl počítač.
Trochu síce protestoval, že dostal len PC-XT, ale uistil som ho, že na Windows
mu čiernobiely displej úplne stačí.
9:00
Milanov počítač skončil bootovanie. Milan sa hneď začal zaujímať, ako sa
pripojí k sieti; vytvoril som mu teda užívateľské meno. Nastavil som minimálnu
dĺžku hesla na 64 znakov, nech si chlapec tiež trochu užije.
9:15
Volali z učtárne, že potrebujú vytvoriť užívateľské meno pre nejakú novú
pracovníčku. Odpovedal som, že k tomu potrebujú špeciálny formulár podpísaný
vedúcim oddelenia, všetkými ostatnými vedúcimi pracovníkmi, skladníkom
a riaditeľom. Trochu sa divili, ale mne už to bolo jedno, pretože som zavesil.
10:05
Volala nejaká Lenka z učtárne, že vraj potrebuje heslo na sieť. Podľa hlasu
vypadala na 19 až 20; spýtal som sa jej teda na meno, priezvisko, dátum
narodenia, rodinný stav a adresu. Odhad sa potvrdil - 19 a slobodná.
Povedal som jej teda, že jej večer heslo doručím osobne domov.
11:05
Milan konečne rozchodil svoje x-téčko a začal zháňať nejakú prácu. Poslal som ho
pre cigára; len nech sa mladý zaučuje.
11:20
Milan priniesol cigára. Ukázal som mu manuál k systému AS-400 a posadil ho
k telefónu, nech si vyskúša i prax. Odchod na obed.
16:00
Návrat z obeda. Milan sa evidentne zrútil - asi tri hodiny sa vraj márne
pokúšal rozchodiť server Accounting. Vynadal som mu a poslal som ho pre ďalšie
cigára. Potom som znovu zapojil k serveru ethernetový kábel. Obraz na televízii
sa síce trochu zhoršil, ale práca ma koniec koncov prednosť.
16:10
Sekretárka z personálneho chcela vedieť, ako sa spúšťa kontrola pravopisu.
Poradil som jej klávesovú skratku Ctrl+Alt+Del. Poďakovala a zavesila.
16:30
Na záchode som nachytal Milana, ako študuje noviny s inzerátmi so zamestnaním.
Pomyslel som si, že deň sa celkom vydaril, a odišiel som domov.

ŠTVRTOK

8:30
Znovu sa objavil šéf. To sem chce chodiť každé ráno? Veď si ani nestačím
prečítať noviny! Tentokrát našťastie priniesol dobrú správu - Milan vraj
odkázal, že už do práce nepríde. Povedal som, že dneska je fakt ťažké zohnať
človeka, ktorý za niečo stojí. To tak, deliť sa o toto teplé miestečko ešte
s niekým iným!
8:55
Volá ktosi z logistiky, že vraj nemôže rozchodiť české fonty. Spýtal som sa ho,
aký čip ma na videokarte; nevedel. Zdrbal som ho teda, nech si najprv zistí
základné informácie o svojom počítači a potom nech mi znovu zavolá.
9:15
Znovu volal ten z logistiky; dozvedel sa, že čipy na videokarte nemajú
s fontami nič spoločné. Odpovedal som mu, že som sa taktiež nepýtal
na videokartu, ale na graficku kartu. Ospravedlnil sa, povedal že to zistí,
a zavesil.
9:30
Volali z ekonomického, že sa im na faktúrach objavujú miesto mäkčeňov a čiarok
prehlásky. Bol to už druhý prípad s fontami v jednom dni, takže som im sľúbil,
že s tým niečo urobím. Po chvíli premýšľania som sa rozhodol, že zmením
centrálne všetky šablóny dokumentov. Nastavil som biele písmo na bielom pozadí;
pre istotu som ešte zmenil štandardný font na Wingdings.
10:00
Uprostred deviatej úrovne DOOMu sa u ma zastavil Fanda a spýtal sa, či by som
nezašiel na obed. Predstavil som si, koľko ma ešte čaká sprostých dotazov
na fonty, a išiel som s ním.

PIATOK

8:00
Návrat z obeda.
8:25
Nejaký nešťastník z plánovacieho volal, že zabudol heslo, a žiadal radu.
Poradil som mu teda, aby použil špeciálnu procedúru pre obnovu hesla - FDISK.
Nešťastník poďakoval a zavesil. Panebože, aj títo ľudia majú volebné právo?
8:35
Zase volal ten z plánovacieho. Problém s heslom bol vyriešený, zato sa objavil
iný - pri bootovaní mu systém hlásil "Error accessing Drive 0". Povedal som mu,
že to je hardwarový problém a že potrebuje nový počítač.
9:15
Malér; ten nešťastník, ktorého som včera v DOOMu odbachol na šiestej úrovni,
bol šéf. Vtrhol ku mne rozčúlený do kancelárie a nereagoval ani na môj nový
screensaver Obsession. Od pondelka mám padáka.
10:00
Robím to, čo predvčerom Milan, t.j. prehľadávam inzeráty so zamestnaniami
a na pár vybraných skúšam volať. V prestávkach medzi telefonátmi robím úpravu
makier - pridávam príkaz DeleteDocument. Bez dobrej systémovej podpory
sa proste žiadna firma neobíde.
11:15
Zohnal som nové miesto. Je to dokonca rovnaká funkcia, akú som mal tu, a to
v jednej softwarovej firme, ktorá vlani uviedla na trh nový operačný systém.
Posielam teda do siete na rozlúčku červa a balím si hrnček na kafe.
Dovi!

Deník zvláštního agenta R. D. (krycí jméno Bílý Nedvěd)
Mezinárodní federace pro potírání hudebního pirátství, ždímání hudebníků a likvidaci formátu MP3 (dále jen MFPHPŽHLFMP3)

Pondělí
Dostali jsme hlášení, že ve známém klubu Rock Tea na Nadnárodní třídě se hraje hudba bez písemného povolení. Ve 21:00 vyrazila přepadová skupina složená z osmi pěšáků, odstřelovače a specialisty na likvidaci audio vybavení. Akce byla nadmíru úspěšná, zatkli jsme majitele klubu, osm členů personálu a jednoho hudebníka. Později se prý ukázalo, že ten hudebník je i autory hudby, kterou veřejně produkoval, ale to nevadí, právníci MFPHPŽHLFMP3 teď zkoumají, jestli i tak neporušil pravidla o veřejné produkci. Nebojím se, že by nás někdo napadl za neoprávněnost zásahu, oni už mu něco přišijou.

Úterý
Dneska jsem vyfásnul obchůzky. Nenávidím to chození po ulicích a hlídkování, jestli se někde náhodou neporušuje autorské právo. Jsem pak vždycky rád, když si můžu na někom pěkně schladit žáhu. Ale dneska mám fakt smůlu. Vyhlídnul jsem si takového mladého cápka v džínách a opraným tričku. Znám tyhle typy, bylo mi jasné, že dříve nebo později něco provede - třeba si zabrouká nějakou písničku nahlas a nebo bude mít dokonce walkmana s pirátskou kazetou - to by bylo něco! A skutečně, ten hajzlík mě nezklamal. Už po sedmi hodinách sledování jsem ho měl na lopatě. Zazvonil mu totiž mobil a já hned poznal první tóny písně Máma - to plechové pípání mi znělo jako nejsladší hudba. Pak to šlo ráz na ráz. Tasil jsem obušek, praštil s ním o chodník a nandal mu želízka. Bohužel se ukázalo, že ten spratek si zaplatil poplatek za užívání autorského díla! Ksakru, ještě teď se o mně pokouší infarkt, když si na to vzpomenu. Doufám, že se zítra zahojím při pravidelných přepadovkách ve skautských táborech.

Středa
Sotva jsem otevřel oči, vzpomněl jsem si na skautíky. Rázem jsem se cítil krásně, v těch jejich táborech se vždycky najde někdo, koho můžu seřvat a napařit mu pokutu. Dobrou náladu mi nezkazila ani sousedka, kterou jsem potkal na schodech. Brumlala cosi o sviních fízlovskejch, ale dnešek si prostě nenechám zkazit. Na stanici jsem se ani neohřál a už jsme vyrazili. To víte, čekali nás dva tábory, a to dá jednomu slušně zabrat, než to tam obrátí naruby. Cesta ubíhala příjemně a já se těšil už jak malej fakan na Vánoce. Jenže pak se to nějak začalo kazit. V prvním táboře jsme našli jenom kuchařku. Děti jsou prý na celodenním výletě. Navrhoval jsem sice, že se za nimi vydáme do lesů (tušil jsem totiž, že si ti spratci budou zpívat do kroku), ale kolegové nejsou asi tak zapálení pro věc jako já a přehlasovali mě. Upnul jsem tedy své tužby k druhému táboru a skutečně to nejdřív vypadalo velmi nadějně. Zdálo se to totiž, že děti vyrábějí píšťalky! Vlítli jsme na ně jak tornádo, ale zase se to nějak pokazilo. Vedoucí nám tvrdil, že to nejsou píšťalky, ale indiánské foukačky. Nevěřil jsem tomu mizerovi ani zbla, ale nic jsme jim nedokázali, ačkoliv jsem do těch pitomejch rákosovejch trubiček foukal jak blázen. Nevyloudil jsem z nich ani tón! Sakra, to byla ostuda. Mám děsně blbou náladu, asi půjdu radši spát, než si rozmlátím vzteky vlastní nábytek.

Čtvrtek
Bože, to snad není pravda. Strávil hnusnej den nad papírama a přišel jsem tak o ty nejlepší případy. Kolega Jakeš zatknul v tramvaji chlapíka za veřejnou produkci. Ten týpek měl moc nahlas walkmana a bylo to trošku slyšet. Klika, že v tomto případě zákon nehodnotí, zda k produkci došlo úmyslně nebo ne. Franta, co s ním občas sloužím, zase načapal v parku asi pět lidí, jak si mění melodie pro mobilní telefony. Přišil jim nezákonnou distribucí autorských děl, což je ještě lepší, než obyčejná veřejná produkce. Ale nejlepší úlovek se povedl Kokoškovi z vedlejšího oddělení. Povedlo se mu zabásnout celou jednotku vojáků zpívajících si do kroku. Prý to dělali na rozkaz, tak přibral i velícího důstojníka. Celkem třiatřicet čárek na pažbu, marná sláva, z Kokošky bude nejspíš brzy major. A já o to všechno přišel, když jsem bušil do psacího stroje. A navíc mě pořád vyrušovala šéfova andulka. Podle mě se to její pípání podobá jedný písničce od Bárty, takže ji asi taky brzy zavřu až zčerná. Za to mě ale asi nikdo nepovýší. Svět je hnusnej.

Pátek
Je to čím dál tím horší. Ráno si mě zavolal šéf na kobereček a sjel mě za malou výkonnost. Prý nevykazuji žádné zatčené a že to se FPHPŽHLFMP3 nelíbí. Prý když nás platí, tak chtějí vidět výsledky a že jestli se to nezlepší, můžu čekat padáka. Chtěl jsem zachránit situaci, ale nějak se ten nápad s andulkou neujal. Nakonec jsem byl rád, že šéf neměl při ruce zbraň. Musím s tím něco udělat - dneska se do toho zakousnu tak, že Kokoška bude vedle mě vypadat jako absolutní nýmand. Vyrážím do ulic... Vrátil jsem se z ulic a musím říct, že moje budoucnost u této jednotky nevypadá růžově. Všichni se proti mě spikli, jako kdyby snad ty hnusný kriminální živly věděli, že když neulovím pár hlav, poletím. Moje kariéra je v pytli. Jsem ztracen, nenávidím, nenávidím, nenávidím tenhle mizernej život...

P. S. Dnes večer jsem byl na večeři u našich. Máti pak pustila nové CD, které si koupila. No jasně, moje zlatá maminka mě zase zachránila, jako už tolikrát předtím! Okamžitě jsem ji totiž sebral - neměla právo přehrát to CD mě a tátovi. Zákon to nazývá veřejnou produkcí. Svět je zase fajn...



Hacker, Lamer, Looser

Ako som  zistil, vacsina pouzivatelov  pocitacov by sa  dala zaradit do  troch
kategorii: Hacker,  Lamer a Luser  (volne prelozene Makac, Trapos a Uboziak).
Nie kazdy vie, do ktorej kategorie patri (okrem hackerov) a tak vznikaju rozne
paradoxy, napr.:

1) Kazdy si o sebe mysli, ze je Hacker.
2) Lamer si mysli, ze *LEN ON* je Hacker
3) Luser si mysli ze Hacker je Lamer.

Ako sa tito traja muzici spravaju v realnom zivote, ake su ich zvyky a navyky,
vidiet v nasledujucich situaciach.

-   Ake ma heslo na pocitaci:
La: tazke, napr. #3;2Gu=0 , kazdy tyzden ho zabudne
H : lahke, napr. zuzana, je mu to jedno, ci ho niekto hackne
Lu: lahke, napr. zuzana, odkial by niekto vedel, ze jeho zena sa vola Zuzana?

-   Ked ma vysoky telefonny ucet:
H : hackne telefonnu ustrednu, za 3 roky ho chytia policajti
La: hackne susedovu linku, za 2 mesiace ho chytia policajti
Lu: preda modem, ide okopavat zahradku

-   Zisti, ze stratil kluce od domu:
H : odomkne si dratikom
La: vykopne dvere, zisti, ze sa pomylil o jeden vchod (poschodie)
Lu: zazvoni

-   Musi ist na pisomku z matiky: (podobnost z existujucimi osobami nahodna)
Lu: uci sa 2 tyzdne, vie to aj po rumunsky odzadu, 2
H : uci sa 5 min, 3 hodiny sa hra na pocitaci, 1
La: hra sa 3 hodiny aj 5 minut, nakoniec odpise od Hackera, 3

-   Najde na sieti navod na vyrobu trhavin:
Lu: zavola na policiu a na ministerstvo, ziada svetovu vojnu
La: vyrobi si trinitritoluen, ukaze ho vsetkym priatelom, vsetci mrtvi
H : zacuduje sa, ako rychlo sa siria jeho recepty

-   Pokazi sa mu na ceste auto:
H : okamzite odhali  defektne tiahlo   c) hriadela  W12, nahradi  ho zuvackou
    a zapalkou a odfrci
La: kopne do  auta, skusi vymenit koleso, potom sviecky,  a ked nic tak zavola
    do servisu
Lu: rozplace sa, odtlaci auto do servisu

-   Ked musi ist do opery:
H : sadne si a zaspi este pred zaciatkom, na konci zatlieska
Lu: sedi so zavretymi ocami, poklepkava si prstami do rytmu, obcas sa rozplace
La: zbali uvadzacku, navstivi bufet, pluje z balkonu ludom na hlavy

-   Pokazia sa mu hodinky:
Lu: umyje ich mydlom, pomikrovlnkuje a odnesie k hodinarovi
H : rozoberie ich a opravi, ostane mu polovica suciastok na dalsie pouzitie
La: rozoberie ich a perfektne zlozi, chvilu idu dozadu a potom navzdy zastanu

-   Vlastni domace zviera:
La: buldoga, vola ho Hrdlorez
H : len  pocitacovu mys (nemusi  ju aspon krmit),  kanarik, co trci  z klietky
    zomrel pred dvoma rokmi
Lu: sliepky v panelaku

-   Posledne slova pred smrtou:
Lu: (pise testament)
La: Dobry, Hrdlorez, dobry psicek, nehryz pana farara do nozicky!
H : logout

-   Oblubeny film:
H : Apollo 13, Siet, Tron
La: Angelika I-VII
Lu: Beverly Hills, Baywatch, Dallas

-   Oblubena kniha:
H : manualy k SunOSu, zdrojaky ku vsetkemu, aj Kucharska kniha
La: sci-fi
Lu: Chram Matky Bozej v Parizi

-   Zivotny ciel:
Lu: zarobit vela penazi
H : hacknut ich vsetkych
La: stat sa hackerom

-   Cita v novinach:
H : sport
La: predpoved televizie
Lu: horoskopy pre seba, zenu, vsetky deti, kolegov, sefa, vodica trolejbusu

-   Otazka: Kolko je hodin?
Lu : za 10 min dvanast
La : 96/01/06 23:50:10 Sat
H  : 7236289 (sekundy od 1.1.1970)

Červená čiapočka

Za dedinou v malom domku, kde nič dobré nepočká 
žila jedna stará fľandra a Červená Čiapočka. 
Žilo sa im vcelku dobre, večer zažli lampáše, 
honili si pri nich piče s veľkou štetkou na fľaše. 
Žrali, pili, fetovali, chrúmali aj algénu, 
potom vo sne vídavali trojmetrovú cicinu. 
V tom nudnom položení želali si aj chlapčiská, 
ktorým by hneď otrčili tie smradľavé pičiská. 
Nikto k nim však neprichádzal, iba vietor z komína, 
občas sova zahúkala, potom prišla novina: 
"Stará mama skapáva vám na smrteľnej posteli", 
skríkol na nich drevorubač len tak letmo od dverí. 

"To je ono", vraví stará, "nech len skape babička 
veď Červená Čiapočka je jediná dedička". 
Zasa budú prachy na chlast, na drogy a cigára, 
nech tú kurvu čert s kokotom rozpára. 

Nabalila mama košík pre Červenú Čiapočku, 
daj jej túto medicínu, mrkla na ňu po očku. 
"Je tam arzén, vápno, sóda, mleté piče z ondatry 
prehodí sa hore pičou, nenarátaš raz, dva, tri". 

Vyrazila horou čiernou s košom plným dobroty, 
len čo sova zahúkala, už si srala na päty. 
To však ešte nie je všetko, čo ju cestou čakalo. 
Ozvalo sa z hory vytie, to ju veľmi ľakalo. 

Bol to vĺčko mrduchtivý - stará mrcina, 
prezývaný v celej hore - veľká cicina. 
Vyskočil hneď spoza kríčka, nemal náladu, 
vajčiská mal naježené, kokot pod bradu. 

Stoj, ty kurva nakazená, dole galoty, 
budeme mať celý večer veľa roboty. 
Pičisko ti poprevraciam celé naruby, 
potom ti ten hrčák vrazím celý do huby. 

Už sa na ňu s kokotiskom rezko obracia, 
keď tu ona náruživo chňap ho za vajcia. 
Vtom sa karta otočila, vĺčko oči vyvalí, 
ona si ten kokotisko celý dnuká vovalí. 
Vrazí ho tam celučičký, ba aj so syrom, 
vĺčko do nej strieka sajrajt gejzírom. 

"Umrdám ťa, vĺčko", takto naňho volala, 
"zostane tu z teba iba suchá mŕtvola". 
A na vĺka prichádzajú už mŕtvolné driemoty, 
cíti, jak mu prečerpáva tie jebacie hmoty. 

Aj by vĺčko rád už išiel, dozadu sa obracia, 
no ona ho pre istotu pevne drží za vajcia. 
Z vajec má už iba šupu a z kokota opraty, 
nedožil sa chudák rána, leží si tam skapatý. 

A tá kurva nakazená stojí nad tým bojiskom, 
cecky o strom otiera si, piču honí poriskom.